Společné
• U příležitosti 21. světového dne nemocných, který připadá na liturgickou památku Panny Marie Lurdské, vydal Svatý otec Benedikt XVI. odpustkový dekret, z něhož cituji rozhodující pasáž:
A. Plnomocné odpustky, jež mohou za obvyklých podmínek (svátostná zpověď, přijetí eucharistie a modlitba na úmysly Svatého otce) v době od 7. do 11. února získat jedenkrát za den ti věřící, kteří se v duchu skutečného pokání a kajícnosti zbožně zúčastní v mariánské svatyni Altötting anebo na jiném místě stanoveném církevní autoritou na bohoslužbě slavené s úmyslem prosit Boha za Světový den nemocných, a přitom se pomodlí Otčenáš, Krédo a modlitbu k blahoslavené Panně Marii; tyto odpustky mohou využít také pro duše věrných zesnulých.
Ti věřící, kteří ve veřejných nemocnicích nebo v jakémkoli soukromém domě z lásky pečují o nemocné jako milosrdný Samaritán, a kteří se z důvodu své služby nemohou zúčastnit na výše uvedených bohoslužbách, získají stejný dar plnomocných odpustků, pokud v těchto dnech velkoryse poskytnou alespoň na několik hodin svou láskyplnou službu tak, jako by ji poskytovali samotnému Kristu Pánu (srov. Mt 25,40), a pomodlí se Otčenáš, Krédo a modlitbu k blahoslavené Panně Marii; mají přitom mít duši odpoutanou od jakéhokoli hříchu a úmysl splnit podmínky, vyžadované pro plnomocné odpustky, hned jakmile to bude možné.
Abychom se vyhnuli nedorozuměním, majícím v českých zemích historické kořeny, krátce objasním podstatu odpustků pomocí článku 1471 Katechismu katolické církve:
Nauka a praxe odpustků je v církvi úzce spojená s účinky svátosti pokání. „Odpustek znamená, že se před Bohem odpouštějí časné tresty za hříchy, jejichž vina byla zahlazena; je to odpuštění, které náležitě připravený věřící získává za určitých podmínek za pomoci církve, které jako služebnici vykoupení přísluší rozdělovat a používat poklad zadostiučinění Krista a svatých.“
„Odpustek je částečný nebo plnomocný podle toho, zda částečně nebo úplně osvobozuje od časného trestu za hříchy.“
„Každý věřící může získat … odpustky buď sám pro sebe, nebo pro zemřelé na způsob přímluvy.“
• Postní doba: Liturgie postní doby nás vede k vnitřní duchovní obnově a vybízí k větší soustředěnosti, sebeovládání, kajícnosti a smírnému odčiňování hříchů.
Povaze a tradici našeho národa odpovídá vyjadřovat hudbou nejen radost, ale i toužebné očekávání, ducha kajícnosti i zármutek. Používání hudebních nástrojů proto nemusí být omezeno na pouhý doprovod zpěvů.
Květinová výzdoba oltáře je zakázána.
Od Popeleční středy až do středy Svatého týdne se vynechává v liturgických textech každé „Aleluja“. Před propuštěním na konci mše smí kněz pronášet pozoruhodné „modlitby nad lidem“.
Do doby postní vstupují katolíci římského obřadu Popeleční středou. Nejde o sváteční, nýbrž kající den. Z praktického hlediska to znamená, že kněz slaví jednu mši denně (tj. v Šumvaldě) jako v kterýkoli jiný všední den. Jen z pastoračních důvodů by bylo možno sloužit mši druhou. Vzhledem k tomu, že v našem případě se kněz stará o tři farnosti, nebylo by spravedlivé upřednostnit jednu z nich.
Podotýkám, že Popeleční středa je dnem přísného postu: požaduje se zdrženlivost od masa a tzv. újma v jídle (zdrženlivost od masa zavazuje od 14 let, újma v jídle od 18 do 60 let). Na nemocné osoby se postní povinnost pochopitelně nevztahuje.
Význam popelce dobře objasňuje formuli, při níž se na věřící sype popel (nebo častěji v našich zemích jsou označováni na čele): „Pamatuj, že jsi jen prach a v prach se obrátíš.“ Prvotním hříchem lidstvo propadlo smrti, z níž nás Kristus přichází vysvobodit. Postní doba se tak stává výmluvným obrazem postupného návratu do ztraceného ráje.
• I když jsem krátce po převzetí farností Dlouhá Loučka, Šumvald a Paseka v ohláškách, pokud se nepletu, vysvětloval, proč sloužím nedělní mši za farníky, po třech letech znovu vyvstávají mezi věřícími nejasnosti. Proto opakuji hlavní zásady:
Slavení mše svaté „za farníky“ se neřídí libovůlí otce Pavla, ale církevním zákonem.
Kánon 534 §1:
Farář je od převzetí farnosti povinen každou neděli a v diecézi zasvěcený svátek slavit mši za sobě svěřený lid; jestliže mu v tom brání zákonná překážka, nechá mši odsloužit jiným nebo ji odslouží sám v jiné dny.
K tomu je třeba dodat, že administrátor má z hlediska zákona tytéž povinosti a práva jako farář. Tento dovětek se týká šumvaldské a pasecké farnosti.
Stará-li se kněz o více farností, musí obětovat vždy jednu mši za farníky. Ostatní přinese na úmysl podle svého svobodného rozhodnutí.
Mše svaté za farníky není neoblíbeným „černým Petrem“, který zůstane někomu v rukou. Slavení za farníky není vedeno snahou omezovat tu či onu farnost, právě naopak: obětujeme mši za celou farnost/ za tři samostatné farnosti, nikoli za své částečné zájmy (např. živou a zesnulou rodinu Novákovou). Kde jinde než o neděli se má projevit, že tvoříme jedno farní společenství, na kterém nám záleží? Objeví-li se v pořadu bohoslužeb poznámka „za farníky“, nejde o „mši za nikoho“, nýbrž za nás za všechny.
Dodejme, že
1. mše svatá je nekrvavým zpřítomněním Kristovy oběti na kříži.
2. Ježíš Kristus umíral na kříži za spásu všech.
3. Umíral-li Pán Ježíš za všechny a jestliže je mše zpřítomněním jeho oběti, pak musí být i mše svatá primárně obětovaná za všechny.
Proč se tedy dávají sloužit mše na dílčí úmysly? Protože tím vyprošujeme nějakou zvláštní milost.
Místní zvyklost požadovat slavení mše svaté na úmysl dárce v neděli je sice praktická (umožňuje větší návštěvnost rodinných příslušníků), ale rozhodně jí nelze vždy a všude vyhovět.
Jen samotnému slavícímu knězi náleží stanovit, za koho bude ve zvláštním smyslu mši obětovat. V našich podmínkách se otec Pavel snaší vyjít vstříc všem.
Pořad nedělních bohoslužeb je určován dvěma činiteli:
a) poptávkou žadatelů
b) a rychlostí jejich vzneseného požadavku
Odtud lze také snadno vyvodit, že s největší poptávkou (a současně nejrychlejším zájmem) o nedělní termíny se setkáváme v Šumvaldě, s nejnižší
• Poznámka k pravidelným odvodům sbírek: Ordinář arcidiecéze olomoucké vyhlašuje každý rok několik povinných sbírek (haléř sv. Petra, velkopáteční sbírka na Sv. zemi, na církevní školství, na misie, na křesťanské sdělovací prostředky, na charitu, na arcibiskupský kněžský seminář). Tyto sbírky duchovní správce farnosti musí ve stanovenou neděli vyhlásit a jejich celý výtěžek sbírky musí být použit v souladu s úmyslem dárců, tedy být odeslán na příslušný bankovní účet. Jakékoli jiné jednání (odvádět jen část nebo neodvádět vůbec nic) by se protivila sedmému přikázání, církevnímu i občanskému zákoníku.
• Poznámka k pravidelným odvodům sbírek: Ordinář arcidiecéze olomoucké vyhlašuje každý rok několik povinných sbírek (haléř sv. Petra, velkopáteční sbírka na Sv. zemi, na církevní školství, na misie, na křesťanské sdělovací prostředky, na charitu, na arcibiskupský kněžský seminář). Tyto sbírky duchovní správce farnosti musí ve stanovenou neděli vyhlásit a jejich celý výtěžek sbírky musí být použit v souladu s úmyslem dárců, tedy být odeslán na příslušný bankovní účet. Jakékoli jiné jednání (odvádět jen část nebo neodvádět vůbec nic) by se protivila sedmému přikázání, církevnímu i občanskému zákoníku.
Dlouhá Loučka
• O 4. neděli v liturgickém mezidobí se při mši svaté vybralo celkem 755,- Kč. PBZ!
• V uplynulém týdnu zdárně proběhl kontrolní den ve věci restaurování dřevené sochy Vzkříšeného v Senici na Hané za účasti památkového dozoru a paní restaurátorky M. Trizuljakové.
• V pondělí 11. února, kdy slaví církev Pannu Marii Lurdskou, bude udělována našim nemocným svátost pomazání nemocných během mše svaté. Vhodné zájemce o tuto svátost žádám, aby se mi osobně přihlásili po skončení nedělní mše svaté.
Z kapacitních důvodů bude tato svátost slavena ve farním kostele, nikoli ve farní oratoři.
• Příští neděli začne mše svatá udílením popelce. (Jedná se o zvláštnost schválenou pro naše země Svatým stolcem.)
Šumvald
• O 4. neděli v liturgickém mezidobí se při mši svaté vybralo celkem 850,- Kč. PBZ!
• O Popeleční středě chceme zahájit postní dobu mší svatou, kterou - kvůli našim pracujícím - přesouváme na 17h!
• O 1. neděli postní 17. února budeme udílet při mši svaté svátost pomazání nemocných. Vhodní zájemci nechť se přihlásí osobně u otce Pavla.
Paseka
• O 4. neděli v liturgickém mezidobí se při mši svaté vybralo celkem 1.560,- Kč. PBZ!
• Příští neděli začne mše svatá udílením popelce. (Jedná se o zvláštnost schválenou pro naše země Svatým stolcem.)
• Svátost pomazání nemocných bude udílena až při mši svaté o 2. neděli postní, tj. 24. února (neboť příští neděli se již při mši vysluhuje popelec). Vhodní zájemci ať se osobně přihlásí u otce Pavla.
Elektronická verze Farních listů č. 7/2013 7. týden
10. – 17. února 2013
Dlouhá Loučka, Šumvald a Paseka
|
Den |
Liturgická oslava |
Místo |
Čas |
Úmysl (poznámka) |
|
10. 2. Neděle |
5. neděle v liturgickém mezidobí |
Dlouhá Loučka – farní kostel |
7:45 |
Za ++ Jana a Annu Heinzlovy, * a + rodinu |
Šumvald |
9:30 |
Za Maxmiliána Wiedermanna, manželku, syna Jana a rodiče z obou stran |
||
Paseka |
11:00 |
Za farníky |
||
|
11. 2. Pondělí |
Panny Marie Lurdské |
Dlouhá Loučka – farní kostel ! |
17:00 |
s udílením svátosti pomazání nemocných |
|
12. 2. Úterý |
Úterý 5. týdne v liturgickém mezidobí |
--- |
--- |
--- |
|
13. 2. Středa |
Popeleční středa |
Šumvald |
17:00 ! |
|
|
14. 2. Čtvrtek |
Čtvrtek po Popeleční středě |
Dlouhá Loučka – zimní oratoř na faře |
15:30 – 16:30 |
adorace Nejsvětější svátosti, nešpory a svátostné požehnání |
|
16:30 |
bolestný svatý růženec |
|||
|
17:00 |
|
|||
|
15. 2. Pátek |
Pátek po Popeleční středě |
Paseka |
16:00 |
|
|
16. 2. Sobota |
Sobota po Popeleční středě |
Paseka - sanatorium |
12:30 |
|
|
17. 2. Neděle |
1. neděle postní |
Dlouhá Loučka – farní kostel |
7:45 |
(s udílením popelce) Za + Drahomíru Horákovou a její rodinu |
Šumvald |
9:30 |
(s udílením svátosti pomazání nemocných) Za farníky |
||
Paseka |
11:00 |
(s udílením popelce) Za rodiče Hubené |
