Papež František 12. - 18. 9. 2020

    (18. 9.)

    Každý je důležitý v Božích očích, každý může kousek světa znečištěného lidskou chamtivostí vést k dobrému, jak to chce Stvořitel.

     

    (16. 9.)

    Jak učilo mnoho duchovních autorů, nebe, země, moře, každé stvoření má obraznou nebo mystickou schopnost vztahovat se ke Stvořiteli a ke společenství se stvořením.

     

    (15. 9.)

    Tak jako Maria se zkroušeným srdcem plakala nad Ježíšem, tak má nyní soucit s chudými, kteří nesou těžký kříž, a se stvořením, které je lidskou silou ničeno.

     

    (14. 9.)

    Zjevení Boží lásky k nám se zdá být pošetilé. Pokaždé, když hledíme na Ukřižovaného, nacházíme tuto lásku. Ukřižovaný je velkou knihou Boží lásky.

     

    (13. 9.)

    Kolik utrpení, kolik slz, kolik válek by nemuselo být, kdyby v našich životech vládlo odpuštění a milosrdenství.

     

    (13. 9.)

    V dnešním evangeliu (Mt 18, 21-35) nás Ježíš vybízí, abychom byli otevření moci odpuštění, protože ne všechno v životě lze vyřešit pouze spravedlností. Potřebujeme lásku a milosrdenství.

     

    (12. 9.)

    Příroda je plná slov lásky. Ale jak je můžeme slyšet uprostřed neustálého hluku a v neustálé roztěkanosti?

    Papež František 5. - 11. 9. 2020

    (11. 9.)

    Věřící se nedívá na svět zvenčí, ale zevnitř, a uznává pouta, kterými nás nebeský Otec spojil se všemi bytostmi.

     

    (10. 9.)

    V této dramatické situaci pandemie, tváří v tvář tolika rozpadlým jistotám, tolika zklamaným očekáváním, a v této tíživé opuštěnosti, říká Ježíš každému z nás: „Jen odvahu! Můžeš otevřít své srdce mé lásce a pocítit Boží pomoc.“

     

    (9. 9.)

    Společné dobro vyžaduje účast všech. Když každý hraje svou roli a nikdo není vyloučen, můžeme obnovit naše vztahy na komunitní, národní a mezinárodní úrovni, a také znovu souznít s životním prostředím.

     

    (9. 9.)

    Milovat každého, i nepřátele je obtížné – ano, je to umění! Avšak toto umění je možné se naučit a zlepšit. Pravá láska, která přináší plody a dává svobodu, se chce rozšířit a zahrnout každého. Tato láska pečuje, léčí a koná dobro.

     

    (9. 9.)

    Virus, který nezná žádné bariéry, hranice nebo kulturní a politické rozdíly, musí narazit na lásku bez bariér, hranic a rozdílů.

     

    (9. 9.)

    Křesťanská odpověď na důsledky pandemie je založena na lásce, především na lásce Boží, která nás vždy předchází. Když tuto Boží lásku přijmeme, můžeme na ni podobným způsobem odpovídat. 

     

    (8. 9.)

    Maria, matka, která se starala o Ježíše, stará se s láskou a mateřským soucitem také o tento zraněný svět.

     

    (7. 9.)

    Svět je víc než problém, který je třeba vyřešit. Je to radostné tajemství, které můžeme chválit.

     

    (6. 9.)

    Občas je zapotřebí větší lásky k získání bližního. V dnešním evangeliu (Mt 18, 15-20) nás Ježíš zve, abychom vložili bratra/sestru do jeho rukou: neboť jen láska Otcova je větší než láska všech sourozenců dohromady.

     

    (5. 9.)

    Matko Terezo, neúnavná pracovnice charity, pros za nás, aby naše činy byly vždy formovány nezištnou láskou ke všem, bez rozdílu řeči, kultury, národa nebo náboženství.

    Papež František 29. 8. - 4. 9. 2020

    (4. 9.)

    Zaslechněme nyní, v době stvoření její puls. Chce nám odhalovat a sdělovat Boží slávu, chce nám pomáhat neustále nacházet Pána všeho bytí a navracet se k němu.

     

    (3. 9.)

    Ustaraný hlas stvoření nás dnes vybízí, abychom se vrátili na naše správné místo v přirozeném pořádku, a připomněli si, že jsme nikoli pány, ale součástí velkého celku života. 

     

    (2. 9.)

    Jako lidská rodina máme všichni společný původ v Bohu. Bydlíme ve společném domě, na „zahradní planetě“, kam nás Bůh zasadil. Pokud na to budeme zapomínat, bude naše sociální síť oslabena a životní prostředí zkažené.

     

    (2. 9.)

    Aktuální pandemie ukazuje naši vzájemnou závislost: všichni jsme spojeni, jedni s druhými, ve zlém i v dobrém. Abychom z této krize lépe vyšli, musíme pracovat společně, všichni, v solidaritě.

     

    (30. 8.)

    Pro Petra a ostatní apoštoly – ale také pro nás! – je kříž „skandál“, zatímco pro Ježíše je „skandálem“ útěk od kříže, totiž opuštění Otcovy vůle a poslání, které mu dal pro naši spásu.

     

    (29. 8.)

    Dát velikonoční tajemství do středu svého života znamená mít soucit s ranami ukřižovaného Krista, které se projevují u mnoha nevinných obětí válek, násilí, útoků na život, ekologických katastrof a chudoby.

    Papež František 22. - 28. 8. 2020

    (28. 8.)

    Důvěřujte v Pána a snažte se přijímat jeho plány, i když jsou někdy jiné, než byste očekávali.

     

    (27. 8.)

    Při hledání skutečného dobra, kterým je Bůh, musíme mít v srdcích vždy „svatý neklid“. Pomáhejme druhým k tomu, aby pociťovali žízeň po Bohu. On je tím, kdo přináší našim srdcím pokoj a štěstí.  

     

    (26. 8.)

    Když se staráme o to, co nám Stvořitel dává, když spojíme, co máme, tak aby nikomu nic nechybělo, potom můžeme probudit skutečnou naději na to, abychom budovali zdravější a spravedlivější svět.

     

    (25. 8.)

    Kořen všech hříchů spočívá v tom, vidět sebe jako spravedlivého. Ti, kteří se považují za spravedlivé, nechávají venku Boha, jediného spravedlivého.

     

    (24. 8.)

    Modlit se znamená nechat Boha pohlédnout do našeho nitra, bez předstírání, bez výmluv, bez sebeospravedlňování. Neboť od ďábla přichází zatemňování a lež, od Boha světlo a pravda.

     

    (23. 8.)

    V dnešním evangeliu slyšíme Ježíšovu otázku, která je adresována každému z nás: „Za koho mne pokládáte?“ Jde o to, dát odpověď, která není teorií, ale je vírou. To znamená, že zahrnuje život, neboť víra je život.

     

    (22. 8.)

    Bůh tě nemiluje proto, že se chováš dobře. Miluje tě jen tak. Jeho láska je bezpodmínečná, nezávisí na tobě.

     

    (22. 8.)

    Bůh nepotřebuje být nikým bráněn a nechce, aby jeho jméno bylo zneužíváno k terorizování lidí. Prosím všechny, aby přestali užívat náboženství jako nástroje k podněcování nenávisti, násilí, extremismu a slepého fanatismu.

    Papež František 15. - 21. 8. 2020

    (21. 8.)

    Při všech věcech, které pomíjí, nám chce Pán připomenout, co vždy zůstává: láska, neboť „Bůh je láska“.

     

    (20. 8.)

    Kéž nás Duch svatý nechává neustále růst v poznávání Boha, abychom mohli nést do světa jeho pravdu a lásku.

     

    (19. 8.)

    Potřebujeme dvojí odpověď na pandemii. Musíme najít lék na malý virus, který dostal celý svět na kolena, a musíme také léčit velký virus, totiž sociální nespravedlnost.

     

    (18. 8.)

    Bohatství může vést k tomu, že postavíme zdi. Ježíš vyzval mladíka, se kterým se setkal, aby proměnil majetek a bohatství ve vztahy, neboť lidé má větší cenu než věci, a jsou důležitější, než majetek a bohatství.

     

    (17. 8.)

    Život nepřináší pouze plody, které obsahují velké bohatství, ale třeba i budování nových přátelství, a skrze ně oživování různých „bohatství“, také díky různým darům, které od Boha dostáváme.

     

    (16. 8.)

    Když stojíme před Bohem v naší chudobě, s bytím, poznamenaným slzami a námahou, avšak s pevnou důvěrou, jako kananejská žena (Mt 15, 21-28), nebude Pán moci jinak, než s otcovským pohledem a srdcem naši prosbu vyslyšet.

     

    (15. 8.)

    S Bohem není nic ztraceno! V Marii je dosaženo cíle a my máme základ pro naši cestu před očima: Ne světské věci, které pominou, ale náš domov v nebi, náš věčný domov.