- P. Ladislav Sovadina
Papež František 9. - 15. 5. 2020
(15. 5.)
Nejlepší cesta, jak Ježíše následovat, není přísnost, která vede k rozdělení, ale duch svobody evangelia, působící radost.
(15. 5.)
Dnes je mezinárodní den rodin: Modleme se za rodiny, ať v nich roste Duch Páně, duch lásky, respektu a svobody.
(13. 5.)
Matko Páně, Panno Maria, Královno Růžence, ukaž nám sílu svého ochranného pláště. Z tvých rukou přichází naděje a mír, které tak moc potřebujeme.
(13. 5.)
„Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás“ (Jan 15,4). Toto zůstávání není pasivní, je aktivní a vzájemné. „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti“ (Jan 15,5). My, ratolesti potřebujeme mízu, a Ježíš, vinný kmen potřebuje ovoce, naše svědectví.
(12. 5.)
Dnes je den těch, kteří pečují o druhé. Jejich práce není zaměstnáním, je spíše povoláním, odevzdaností. Oni dávají v tomto čase hrdinský příklad a někteří dokonce i obětují svůj život. Modleme se společně za zdravotní sestry a pečovatelky.
(12. 5.)
Pokoj, který svět dává, tě nechává samotného. Blahobyt tě může ohromit. Avšak jen dočasně, jalově. Pokoj Páně je hojnost, on zapaluje. On tě nechá jít k jiným, tvoří společenství, dává naději, nechá tě zahlédnout nebe.
(11. 5.)
Co působí Duch svatý v nás? Připomíná nám všechno, co Ježíš řekl, učí nás růst v porozumění víře; doprovází nás v rozlišování duchů, osvěcuje nás v malých i velkých životních rozhodnutích.
(10. 5.)
V dnešním evangeliu nám Ježíš ukazuje dva prostředky proti zmatku srdce: nespoléhat se na sebe, ale věřit jemu; myslet na to, že my jsme zde na cestě a Ježíš nám připravil místo v nebi.
(10. 5.)
Modlitba vyžaduje odvahu. Modlitba znamená jít s Ježíšem k Otci, který nám všechno dává. Církev jde s touto odvahou modlitby kupředu, neboť Duch svatý nás učí, že my můžeme udělat jen málo, ale je to Bůh, kdo v církvi tyto věci působí.
(9. 5.)
Církev jde svou cestou mezi útěchou od Boha a pronásledováním od světa. Duch svatý přináší církvi harmonii. Zlý duch ničí. Dejme svou důvěru nikoliv světské moci, ale Ježíši Kristu a Duchu svatému.