Papež František 1. - 6. 11. 2020

    (5. 11.)

    Modlitba za zemřelé, v důvěře, že budou žít s Bohem, může být přínosem také pro nás. Vede nás k tomu, abychom měli pravdivý pohled na život; otevírá nás skutečné svobodě, protože nás připravuje na to, abychom vždy hledali věčné dobro.

     

    (4. 11.)

    Učme se od Ježíše Krista, mistra modlitby, že modlitba je především nasloucháním a setkáním s Bohem. Je to umění, které je třeba vytrvale praktikovat. Modlitba nám umožňuje vnímat, že všechno pochází od Boha a v něm má svůj cíl.

     

    (2. 11.)

    Dnes se modlíme za všechny naše zemřelé, zejména za oběti koronaviru: za ty, kteří zemřeli osamělí a bez láskyplné přítomnosti svých blízkých; a za všechny, kteří věnovali svůj život službě nemocným.  

     

    (1. 11.)

    Rozhodnout se pro chudobu, čistotu, milosrdenství; důvěřovat Bohu v chudobě v duchu i v utrpení; hledat spravedlnost a mír – to znamená plavat proti proudu. Všichni svatí a požehnaní šli touto cestou evangelia.

     

    (1. 11.)

    Každý svatý je poselstvím, které Duch svatý čerpá z bohatství Ježíše Krista a dává svému lidu.

    Papež František 24. - 30. 10. 2020

    (30. 10.)

    Ježíš nás vyzývá, abychom odložili každý rozdíl, a postavili se tváří v tvář k utrpení každého člověka.

     

    (28. 10.)

    „Ty jsi můj milovaný syn“ (Lk 3, 22). Tato jednoduchá věta nám dává tušit tajemství Ježíše a jeho srdce vždy obráceného k Otci. Ježíš nám dal vlastní modlitbu, tj. jeho láskyplný rozhovor s Otcem.

     

    (27. 10.)

    Kdo miluje, má jistotu, že se neztratí nic z toho, co s láskou vykonal, že se neztratí žádný skutek lásky k Bohu, žádné velkorysé úsilí ani bolestná trpělivost. To vše působí ve světě jako oživující síla.

     

    (26. 10.)

    Vstřícnost nás osvobozuje od krutosti, která někdy proniká do mezilidských vztahů, od starostí, které nám brání myslet na druhé, od roztěkanosti, která ignoruje, že i ostatní mají právo být šťastní.

     

    (25. 10.)

    Láska k Bohu, která není vyjádřena láskou k bližnímu, není žádná opravdová láska; a stejně tak není žádná opravdová láska k bližnímu ta, která neoživuje vztah s Bohem.

    Papež František 17. - 23. 10. 2020

    (23. 10.)

    Ten, kdo nepraktikuje bratrskou nezištnost, dělá ze svého života náročný podnik. Počítá, co dává, a co na oplátku dostává. Ale Bůh dává zdarma, ano, „nechává slunci vycházet pro zlé i dobré“ (Mt 5, 45).

     

    (21. 10.)

    Modlitba je středem života. Kdekoli se modlíme, tam mají bratři a sestry význam. Kdo se modlí k Bohu, miluje také Boží děti. Kdo ctí Boha, váží si také lidí.

     

    (20. 10.)

    „Dost“! Říká Ježíš, když mu učedníci před jeho utrpením ukazují dva meče. Toto Ježíšovo „dost“! přečká staletí a dnes nás důrazně nabádá: „Dost mečů, zbraní, násilí“!

     

    (20. 10.)

    Evangelium „spasím se sám“ není evangeliem spásy. Je to falešné evangelium, které vnucuje kříž ostatním. Pravé evangelium oproti tomu bere kříže druhých na vlastní ramena.

     

    (18. 10.)

    Příslušnost ke Kristu a výsledný životní styl neoddělují věřícího od světa. Spíše ho činí protagonistou služby poskytované z lásky ke společnému dobru.

     

    (17. 10.)

    Musíme zaměřit své povědomí na to, že problémy naší doby budeme řešit buď společně, nebo vůbec: chudoba, úpadek a utrpení části Země jsou živnou půdou pro problémy, které nakonec ovlivní celou planetu.

    Papež František 10. - 16. 10. 2020

    (15. 10.)

    Dnes slavíme sv. Terezii od Ježíše, učitelku modlitby. Učí nás, že modlitba je výrazem přátelství s Pánem, který nás stále miluje. S Bohem nás nic nemůže vyrušit ani vyděsit, protože „Bůh sám stačí“.

     

    (14. 10.)

    V modlitbě vložme své starosti a problémy do Božích rukou a věřme, že nás vyslyší. Neboť on ví, co potřebujeme, a dá nám, co je pro nás dobré.

     

    (13. 10.)

    Něha je láska, která se stává blízkou a konkrétní. Je to hnutí, které vychází ze srdce, a zasahuje oči, uši a ruce. Něha je cestou, kterou prošli nejodvážnější muži a ženy.

     

    (12. 10.)

    Nestačí přijmout pozvání následovat Pána. Člověk musí být také připraven na cestu obrácení, která mění srdce. Šat milosrdenství, které nám Bůh neustále nabízí, je nezištným darem jeho milosti.

     

    (11. 10.)

    Navzdory všem vnějším zdáním je každý nekonečně svatý a zaslouží si naši lásku a oddanost. Pokud se mi tedy podaří zlepšit život byť jedinému člověku, má mé nasazení smysl.

     

    (11. 10.)

    Plnosti dosahujeme tehdy, když boříme zdi a naplňujeme naše srdce tvářemi a jmény.

     

    (10. 10.)

    Každý člověk má právo žít důstojně a plně se rozvíjet, i když se narodil nebo vyrůstal s omezeními; jeho nesmírná lidská důstojnost není založena na okolnostech, ale na hodnotě jeho bytí. 

     

    (10. 10.)

    Všichni křesťané a lidé dobré vůle jsou dnes povoláni bojovat nejen za zrušení trestu smrti, ale také za zlepšení životních podmínek ve věznicích a respektování lidské důstojnosti osob zbavených svobody.