I tentokát, milí čtenáři, odkazujeme na zajímavý článek týkající se démonizovaných církevních restitucí. Rozumný čtenář ať posoudí sám, kdo nám lže. Já stojím na straně církve, spolu s autorem článku.
Zdroj: Lidové noviny
Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 21. 11. 2013
Odkaz: http://www.lidovky.cz/
Číslo: 271
Strana: 12
Autor: VILÉM BARÁK
Rubrika: Horizont
Oblast: Celostátní deníky
Sněmovna přehlasováváním Senátu schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ústavní soud jej přezkoumal a neshledal v rozporu s ústavou, byly podepsány navazující smlouvy mezi státem a církvemi. Pacta sunt servanda, tedy smlouvy se mají dodržovat. Zvláště pokud má být "stát řízen jako firma".
Zdálo by se, že všechny argumenty pro a proti byly vyřčeny, ale v rámci povolebního vyjednávání se opět hraje restituční kartou. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka z restituovaného Lidového domu vyzývá k omezení restitucí a církve nabádá ke skromnosti. Jako kdyby on sám a další členové elity sociální demokracie žili v chudobě a odříkání. Vyjádřil také obavu, aby se získané prostředky neprohospodařily. Poněkud nemístné rady od exministra financí, který i v době pětiprocentního hospodářského růstu dokázal vytvořit stomiliardové deficity ve státním rozpočtu.
Tvrzení, že stát se nachází v ekonomických problémech, a tudíž nemá na výplatu náhrad, zní stejně, jako kdyby zloděj řekl, že nemůže vrátit ukradené peníze, protože je v dluzích. Přitom předmětem nechutných diskusí je 59 miliard se splatností 30 let, přičemž částka 1,97 miliardy představuje jen 0,17 % rozpočtových výdajů roku 2011. Stát si ročně občanům na daních sebere, následně promrhá a nechá rozkrást hodně přes bilion korun. A pokud někomu z politiků nastupujících k moci vadí inflační doložka, ať se postará o co nejnižší inflaci. Třeba legislativním zásahem proti centrální bance. Zlevní státu restituce a zároveň zachrání lidem úspory.
Obrovský mravní rozměr mělo naplnění slov "co bylo ukradeno, musí být vráceno". Naše země, naše pravidla, a tak se stát, města i sami občané nestydí využívat a vystavovat na odiv ukradený majetek. Přijíždíme na tzv. státní hrady a zámky, kde průvodci bez uzardění popisují jejich konfiskaci, a ještě přidají pár lidových pohádek o zlé šlechtě. Město Brno považuje za svoji výkladní skříň vilu Tugendhat. Místo aby ji vrátilo potomkům rodiny nebo alespoň židovské obci, bez ostychu se pyšní tímto nacisty arizovaným majetkem. Jak ubohé a možná pro Česko signifikantní.
Potom zde máme nezanedbatelnou část spoluobčanů, kteří dávají do souvislosti církevní restituce se sudetskými Němci a píší na všemožná internetová fóra výhrůžky věšením na pouliční lampy. Možná to ale bylo jenom špatné svědomí dané původem jejich vlastního majetku, co vzedmulo tyto vlny nenávisti. Nejhorší lidská zloba, jinak skrytá pod pláštíkem civilizovanosti, je ve sporech o církevní restituce vidět v plné nahotě. Nedělejme si iluze, že minimálně část lidí vyhrožujících svým názorovým oponentům nejhorším násilím by je za příhodných podmínek nerealizovala.
I čert by se staral lépe než stát Lesy, pole, fary, kostely a jiné budovy si nikdo do Vatikánu neodnese, tam pouze na Zelený čtvrtek před Velikonoci odlétají kostelní zvony, ale na Bílou sobotu jsou zase zpět. Vrácení majetku církvím umožní, aby se více než dnes věnovaly charitativní a pečovatelské službě. V případě státu stavba jednoho hospice v ceně 100 milionů korun "vyžaduje" rozkradení dalších zhruba 30 milionů korun. Církve jsou při správě svého majetku i v sociálních službách daleko efektivnější a odpor proti restitucímzřejmě souvisí se zmenšováním prostoru pro korupci. Proto i kdyby se jednalo nikoliv o restituce, ale tak, jak tvrdí jejich odpůrci, o dar církvím, pro společnost by šlo o nanejvýš blahodárný počin. Státní majetek ať se rozdá nejen církvím, ale třeba čertům nebo ještě lépe občanům, budou se o něj starat neskutečně lépe než politici a byrokrati.
Uvědomme si, že majetkovou odlukou církve od státu za 30 let zmizí ze státního rozpočtu položka výplaty mezd duchovním. Na druhou stranu při zachování stávajícího modelu financování církví bychom se brzy dočkali stejné situace jako v Anglii, Francii a Belgii, kdy jsou ze státní kasy financováni radikální imámové. Jen na okraj, v Bruselu loni nesvítil tradiční vánoční strom, prý by mohl urazit početnou muslimskou komunitu. Slovensko mělo problém s EU ohledně vzhledu dvoueurové pamětní mince připravované k 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Svatozář nad jejich hlavami prý porušovala náboženskou neutralitu.
Z hlediska budoucnosti mají církevní restituce nejen výše popsaný očistný účinek pro společnost, ale i velký význam pro obranu euroatlantické civilizace. Církve jsou konzervativní, nepodléhají módním politickým vlnám a vytvářejí oponenturu světské moci, o čemž se přesvědčili ve své době Adolf Hitler i komunisté. Dnes západní státy rozleptává multikulturalismus a agresivní politická korektnost. Stačí dostatečně velká, tzv. demokratická většina a parlament schválí zavedení třeba práva šaría. Takže nikoliv politici, ale církve jsou jediná organizovaná skupina, která z podstaty věci, z ryze principiálních důvodů, bude bránit západní hodnoty, protože to jsou hodnoty křesťanské. Za to si zaslouží restituce, ale i další všestrannou podporu nejen věřících, nýbrž i ateistů.
