1. Paseka
Svaté misie proběhly v naší obci, nejspíše poprvé, roku 1864 (od 29. října do 8. listopadu). Dávali je redemptoristé P. Josef Arnold, P. Adalbert Drick, P. Martin Maria Durnwalder a P. Clemens Wlasák. Tzv. renovace této misie se konala roku 1865 (od 18. do 23. listopadu) pod vedením Venceslaa Göldnera, Franze Xavera Brosche a Johannesa Evangelisty Aschbachera.
Další misie se uskutečnily v jubilejním roce 1900 (od 11. do 18. listopadu) pod vedením redemptoristů z Hory Matky Boží u Králík P. Jacoba Wiesera a P. Josefa Segerleho. Ke svatému přijímání tehdy přistoupilo 879 osob. Podle uvedené kroniky byl při této příležitosti uvit také jakýsi misijní věnec, který slavnostně nesl představený obce Josef Zieger od svého domu až ke kostelu, kde byl posvěcen. Události přihlíželi pan děkan Brixel ze Šternberka, P. Gerich a Ulrich, jakož i P. Timmel z Újezda. Účast měla být „chvályhodná“ a kostel plný. Potěšující podle kronikáře byla účast všech mužů. Všechny náklady nesl farář.
Další misie se v Pasece odehrála od 21. do 28. dubna 1907, vedli ji svitavští redemptoristé P. Andreas Kössler a P. Ignác Hemmelmayr z Lince. Návštěvy kázání byly ve dne horší, večer velmi dobré. Svaté přijímání přijalo něco přes 600 farníků. Mnozí (asi 150) ovšem nepřijali ani jednou svaté svátosti, protože krátce před tím byli u přijímání velikonočního.
Další, sedmidenní misie vedli v naší vsi v roce 1915 (30. května až 6. června) opět odzkoušení otcové z Králík, P. Wieser a P. Milischka. Účast lidu byla průměrná a podle kronikářova hodnocení se jednalo o „fiasco“. Ze 1.477 katolíků se vyzpovídalo „jen“ 490, Eucharistii přijalo 610 osob, k tzv. generálnímu přijímání přistoupilo jen 10 mužů. Školní mládež dostala kvůli údajně drzému chování, hlavně pošťuchování během generálního svatého přijímání, zvláštní důtku. Do obličeje se kluci měli vysmívat misionáři Wieserovi, který je napomínal. Na tzv. stavovská kázání docházela jen polovina paseckých žen, což duchovní správce trpce nesl. Obsahem těchto kázání je totiž také důrazné povzbuzení, aby matky náležitě vychovávaly své děti k víře a počestnosti). Hlavně ranní kázání bývala špatně navštěvována. Kronikář poznamenal, že polovina obyvatel svaté misie přímo „ignorovala“.
Český farář P. Josef Nevřela (+ 1916, pochován u hřbitovní zdi, na východní straně) si povšimnul, že ani dvojí misie (1900 a 1915) nezvrátily zřetelný úpadek v prožívání víry a v duchovním životě. Jako příčiny uvádí jednak špatný příklad bývalých duchovních správců, ale také zámožnost místních sedláků, kteří Pána Boha nepotřebují.
Misie v roce 1931 si však otcové redemptoristé nemohli vynachválit. Třebaže přijížděli do Paseky se smíšenými pocity, vyzpovídalo se nakonec 850 osob a ke svatému přijímání přistoupilo 1.400 farníků.
Svaté misie proběhly v naší obci, nejspíše poprvé, roku 1864 (od 29. října do 8. listopadu). Dávali je redemptoristé P. Josef Arnold, P. Adalbert Drick, P. Martin Maria Durnwalder a P. Clemens Wlasák. Tzv. renovace této misie se konala roku 1865 (od 18. do 23. listopadu) pod vedením Venceslaa Göldnera, Franze Xavera Brosche a Johannesa Evangelisty Aschbachera. Další misie se uskutečnily v jubilejním roce 1900 (od 11. do 18. listopadu) pod vedením redemptoristů z Hory Matky Boží u Králík P. Jacoba Wiesera a P. Josefa Segerleho. Ke svatému přijímání tehdy přistoupilo 879 osob. Podle uvedené kroniky byl při této příležitosti uvit také jakýsi misijní věnec, který slavnostně nesl představený obce Josef Zieger od svého domu až ke kostelu, kde byl posvěcen. Události přihlíželi pan děkan Brixel ze Šternberka, P. Gerich a Ulrich, jakož i P. Timmel z Újezda. Účast měla být „chvályhodná“ a kostel plný. Potěšující podle kronikáře byla účast všech mužů. Všechny náklady nesl farář. Další misie se v Pasece odehrála od 21. do 28. dubna 1907, vedli ji svitavští redemptoristé P. Andreas Kössler a P. Ignác Hemmelmayr z Lince. Návštěvy kázání byly ve dne horší, večer velmi dobré. Svaté přijímání přijalo něco přes 600 farníků. Mnozí (asi 150) ovšem nepřijali ani jednou svaté svátosti, protože krátce před tím byli u přijímání velikonočního. Další, sedmidenní misie vedli v naší vsi v roce 1915 (30. května až 6. června) opět odzkoušení otcové z Králík, P. Wieser a P. Milischka. Účast lidu byla průměrná a podle kronikářova hodnocení se jednalo o „fiasco“. Ze 1.477 katolíků se vyzpovídalo „jen“ 490, Eucharistii přijalo 610 osob, k tzv. generálnímu přijímání přistoupilo jen 10 mužů. Školní mládež dostala kvůli údajně drzému chování, hlavně pošťuchování během generálního svatého přijímání, zvláštní důtku. Do obličeje se kluci měli vysmívat misionáři Wieserovi, který je napomínal. Na tzv. stavovská kázání docházela jen polovina paseckých žen, což duchovní správce trpce nesl. Obsahem těchto kázání je totiž také důrazné povzbuzení, aby matky náležitě vychovávaly své děti k víře a počestnosti). Hlavně ranní kázání bývala špatně navštěvována. Kronikář poznamenal, že polovina obyvatel svaté misie přímo „ignorovala“.Český farář P. Josef Nevřela (+ 1916, pochován u hřbitovní zdi, na východní straně) si povšimnul, že ani dvojí misie (1900 a 1915) nezvrátily zřetelný úpadek v prožívání víry a v duchovním životě. Jako příčiny uvádí jednak špatný příklad bývalých duchovních správců, ale také zámožnost místních sedláků, kteří Pána Boha nepotřebují.Misie v roce 1931 si však otcové redemptoristé nemohli vynachválit. Třebaže přijížděli do Paseky se smíšenými pocity, vyzpovídalo se nakonec 850 osob a ke svatému přijímání přistoupilo 1.400 farníků.2. Šumvald
V Šumvaldu proběhly první lidové misie roku 1870 za faráře Ondráška.Poslední se konaly r. 1949, a to při májových pobožnostech, jak v kostele farním, tak přifařených kaplích. Mělo se při nich vyzpovídat 800 osob a tisícovka farníků přistoupila ke svatému přijímání. Současně se "dávaly dohromady také některá manželství nekatolická a přijímali se někteří do církve".
