Římskokatolická farnost Dlouhá Loučka
Starobylá loučská farnost s benedikovaným kostelem sv. Bartoloměje apoštola se poprvé připomíná roku 1355. Podací neboli patronátní právo ke kostelu patřilo místním vladykům a pánům ze Sovince, od roku 1399 však olomouckým kanovníkům a dómské kapitule, která koupila Dolní Dlouhou Loučku jako rybářskou vesnici. Od roku 1806 byl patronem kostela Řád německých rytířů. K farnosti patří: Dlouhá Loučka, Křivá a Plinkout, kde na katastru 2157 ha žije asi 2200 obyvatel.
Ze vzácných osobností, kteří v Dlouhé Loučce žili, je třeba připomenout Jeho Eminenci Mons. Lva Skrbenského z Hříště, posledního olomouckého arcibiskupa šlechtického původu a někdejšího arcibiskupa pražského. Roku 2013 si připomene farnost 75 let od jeho úmrtí na zámku v Dlouhé Loučce a současně 150 let od jeho narození.
Farní kostel sv. apoštola Bartoloměje
Popis stavby
Kostel (262 m. n. m.) je podélná, orientovaná gotická stavba ze 14. století, jež se na západě opírá o hranolovou obdélníkovou věž se sedlovou střechou. Portál podvěžního vchodu je renesanční (snad první renesanční portál na Moravě) ze 16. stol. Vyniká originální floreální nesymetrickou výzdobou. Portál, jak hlásá nápis, věnoval farnosti vikář děkana olomoucké kapituly.
Gotické kněžiště s hrotitým vítězným obloukem a trojbokým závěrem je zaklenuto třemi poli žebrové klenby, zatímco loď je plochostropá. Po epištolní straně hlavního oltáře jsou umístěna původní gotická kamenná sedilia. Ve zdi bylo lze také rozeznat před poslední výmalbou zbytek panské oratoře. Vysoké obvodové zdi podpírají zvenčí neodstupněné opěráky. Do gotické sakristie se vchází pozdně gotickým sedlovým portálem. K severní straně byla v baroku přistavěna dušičková kaple, která je nyní spojena s lodí.
Rozměry kostela: 28,5 x 13m.
Interiér
Vnitřní zařízení kostela je kromě gotických sedilií barokové a novogotické.
Hlavní oltář sv. Bartoloměje zdobí vrcholně barokní socha titulárního světce (220cm. Při pohleda na detaily jako ruce se nzapře zručný sochař) a lidově barokní sochy sv. Kateřiny Alexandrijské, sv. Barbory (či spíše sv. Tekly) a sv. Cyrila a Metoděje z 19. století. Záhadou zůstává, proč sv. Metoděj třímá v rukou polychromovaný reliéf s velmi barvitým líčením posledního soudu (jde o dosti raritní vyobrazení).
Dva boční oltáře jsou zasvěceny sv. Anně a Panně Marii pomocné. Oltář v dušičkové kapli má obraz Nejsvětější Trojice.
Víko od křtitelnice je zdobeno půvabným sousoším Boha Otce, Ježíše Krist a sv. Jana Křtitele (velikost 30 cm), zřejmě z první půle 19. stol.
Dřevěná kazatelna byla pořízena spolu s oltáři v druhé polovině 19. století.
K cennější sochařské výzdobě kostela patří sousoší kalvárie v dušičkové kapli, sochy sv. Petr a Pavla v presbytáři a ojedinělá socha sv. Jana Nepomuckého, vyjadřující hloubokou bolest.
Křížová cesta pochází z roku 1864.
Krypty pod kostelem není.
Věž
Původní staré zvony z let 1516 (s oblíbeným nápisem: O rex gloriae! veni cum pace = Ó, Králi slávy, přijď se svým pokojem), druhý z roku 1554 a třetí nedatovaný padly za oběť válečným rekvizicím 1816 a 1842.
Filiální kaple sv. Alžběty Uherské
V nově vystavěném loučském zámku byla r. 1839 zřízen filiální chrám sv. Alžběty Uherské (neboli Durynské) s krásně klasicistickou architekturou i výzdobou a oltářním obrazem (150 x 140 cm) v duchu německé renesance od jezuitského frátera Heinze. K naší lítostí však zámek zachvátil koncem 80. let požár (vznítil se tu sklad obuvi). Ačkoli kaple sv. Alžběty nebyla přímo zasažena, postupně zchátrala a její současný stav je naprosto havarijní.
Další poznámky
Umělecké skvosty
Naše farnost se dále může pochlubit pozdně gotickou sochou sv. Petra, která je zapůjčena Arcidiecézním muzeem do Olomouce, dále strhující barokní sochou Nejsvětějšího Salvátora, jejímž autorem má být podle všeho zmiňovaný Heinz.
Most
Na mostě přes místní potok stojí kamenná socha sv. Jana Nepomuského z roku 1717. Most je v současnosti ze statických důvodů uzavřen.
Starý hřbitov
Kolem kostela býval hřbitov až do roku 1837. Zůstala z něho jediná hrobka majitele papírny Weisse, který dodal papír na první vydání Babičky Boženy Němcové (1855).
Fara
Farní budova, jednopatrová, pochází z roku 1796. Tehdy byl i kostel důskladně restaurován. Farní matriky začínají roku 1656. Nejstarší známý loučský farář byl Olomučan Kristýn roku 1454.
Kostel byl naposled opravován za duchovního správce Mgr. Zdeňka Holušy.
Nejbližší kostely zasvěcené sv. Bartoloměji jsou v Jívové, v Potštátě, v Zábřehu a ve Vrahovicích.
Za návštěvu stojí také nedaleký místní hřbitov, kde jsou naproti sobě hrobky místních farářů a sester z "německého řádu".
