Výtah z výtahu Pamětní knihy Římskokatolické farnosti Paseka (Gedenkbuch der Pfarre Passek)

    Na přání farníků zveřejňuji svůj zahajovací proslov před tříkrálovým koncertem pana MgA. Jana Bernátka v Pasece (3. ledna 2016 od 15h), pojednávající o historii varhan v paseckém farním kostele:


    Dámy a pánové, vážení hosté, milí spoluobčané a farníci!

    Také já vás vítám v našem vesnickém, svátečně vyšňořeném svatostánku.
    Dovolte mi, abych vás svižně seznámil s historií paseckých varhan.
    Z farní kroniky zjišťujeme, že v tomto chrámě byly zřízeny postupně přinejmenším čtvery varhany.
    O tom, jak přesně vypadaly první, cituji „opotřebené a neopravitelné“, se z Pamětní knihy nedozvíme.
    Druhé varhany byly pořízeny za kooperátora Hoffmanna. Jejich zhotovitelem byl jistý Ignatz Gottwald ze Bzence. Z kroniky vyplývá, že šlo o nepříliš zručného varhanáře a povahově dosti vykutáleného člověka. Za zmínku stojí to, že se na druhé pasecké varhany byl osobně podívat kníže-arcibiskup kardinál Maxmilián Josef Sommerau-Beckh (arcibiskupem olomouckým v letech 1836 až 1853) s doprovodem, jelikož zamýšlel postavit varhany někde v Kroměříži. Pasecký nástroj se mu však nelíbil.
    O třetí, prozatímní, pasecké varhany se zasloužil doctor theologiae Gregor Frey (nar. roku 1839 v blízkém Budišově nad Budišovkou) opravdu velký mecenáš zdejšího kostela, místní farář v letech 1883 až do svého skonu 1902. Nechal je vyrobit ze svých peněz jako dárek k osobnímu jubileu, tj. roku 1889.
    Roku 1938 nastupuje do Paseky P. Joseph Hillebrand (nar. 23. listopadu 1908 Kunzendorf bei Mährisch Altstadt, tj. Kunčice pod Kralickým Sněžníkem). Do Pamětní knihy napsal, nejspíše zpětně, tato slova:
    24. dubna bylo svoláno zasedání kostelního svépomocného výboru ohledně výroby nových varhan. Vytoužené přání mnoha farníků i tužby duchovního správce se konečně staly skutečností. Rozhodnutí bylo jednomyslné. (Gedenkbuch der Pfarre Passek str. 63)

    Farnost si vybírala ze dvou krnovských varhanářských dílen a nakonec upřednostnila Riegra před Klossem.
    Kronika pokračuje:
    5. září 1938 byly staré varhany vymontovány a ty nové byly sestaveny dvěma montéry firmy Rieger v Krnově. Celkové náklady zůstaly na zhruba 51.500 Kč. Peníze se získaly z darů, zbytek z kostelních poplatků. (tamtéž)

    Abychom si pod touto částkou dokázali něco jasnějšího představit, zjistil jsem, že jeden bochník chleba stál v té doby 2,15 Kč; pivo 1,40 Kč; máslo, kupodivu, 21 Kč; měsíční nájem dvoupokojového bytu činil dokonce 415 Kč; za hodinu práce dostal průměrný člověk od 2,50 do 5Kč.
    11. září byly posvěceny nové varhany (dva manuály a 14 rejstříků) veledůstojným pánem velmistrem P. Robertem Schälzky. (tamtéž)
     
    P. Robert Schälzky, nar. 13. srpna 1882 v nedalekém Ryžovišti, byl poslancem v Národním shromáždění Československé republiky v letech 1920 až 1925; úřad velmistra německého řádu zastával od roku 1936 do své smrti roku 1948; roku 1939 byl nacistickou správou nespravedlivě vyhnán ze svého bruntálského sídla a uvězněn v Opavě. Můžeme tedy, s jistým zjednodušením, říci, že svěcení paseckých varhan byla jedna z posledních krásných chvil, které ve svém rodném kraji mohl zakusit.
    Možná vás, dámy a pánové, zajímá, proč tyto naše čtvrté varhany žehnal sám velmistr. Pasecká farnost neměla jen svou nebeskou patronku svatou císařovnu Kunhutu, ale i patrona světského, jímž byl po několik staletí právě řád německých rytířů. Pro tak chudou farnost, která ještě utrpěla měnovými reformami v 19. století, to byla nezanedbatelná pomoc.
    P. Hillebrand pokračuje v líčení:
    Současně se uspořádala velká zahradní slavnost, která vynesla značný obnos. Odpoledne v den svěcení koncertoval na nových varhanách farář z Oskavy. Duchovní správce a farníci se těšili z toho, že konečně náš kostel dostal tyto krásné varhany, tím více, že v následujících letech by se už na takové nové pořízení nemohlo ani pomyslet. (tamtéž)

    „Po této radostné oslavě přišly velmi napínavé týdny.“  
    (tamtéž) čímž Hillebrand naráží na bezprostřední zábor Sudet.

    Dámy a pánové,
    je zřejmé, že první tři varhany v našem kostele představovaly jakousi z nouze ctnost. Jen ty poslední se mohou pokládat za plnohodnotný hudební nástroj.
    Varhany prošly v uplynulých desetiletích přinejmenším jednou poctivou údržbou, za Františka Wariše (administrátorem v Pasece od roku 1977 do roku 1996), při níž ochotně pomáhali místní farníci. Někteří z nich právě sedí v kostelních lavicích. Myslím, že by se to mělo ocenit. K naší lítosti nezanechal P. František žádný záznam v pasecké kronice, ani k našemu předmětu, ani k čemukoli jinému.
    Práce na varhanech provedl roku 2015, před svatokunhutskými hody, Josef Hroch z Václavova, jak již poznamenal můj předřečník. Asistovali mu ve svém volném čase naši pasečtí varhaníci, pan MUDr. Břetislav Bolard a pan Ondřej Kolář. Pán Bůh zaplať za jejich dřinu! Josefu Hrochovi děkuji za neobyčejné zanícení i za připravenost neodkladně řešit drobné provozní nedostatky na našich varhanách, jako je občasné přeznívání píšťal objevující se při změnách atmosférického tlaku a teplot. Tyto symptomy jsou, Bohu žel, vepsány již do nedokonalé konstrukce paseckých varhan. Když nad těmito vadami na kráse přimhouříme oči, můžeme říci, že výsledný zvuk je opravdu pěkný. Práce vyšly na 95 tisíc Kč.
    Děkuji všem, kteří se do jejich obnovy zapojili, hlavně vám, drobným dárcům.
    Kéž nám dlouho tento zrenovovaný hudební nástroj, čtvrtý v pořadí, vydrží a zůstane co nejdéle v dobrém stavu.
     
    Jen ztěží bychom si dokázali představit sváteční katolickou bohoslužbu bez důstojného zvuku varhan – toho andělského nástroje a … bez lidského hlasu. Proto mezi námi vítám jako místní duchovní správce, pana magistra Jana Bernátka, jenž zasedá dnes už podruhé za naše varhany, i jeho choť Hanu, která hudbu doprovodí zpěvem.

    Chcete-li si přečíst celé pojednání o paseckých varhanách, stáhněte si tento přiložený soubor: docx Vytah_varhany_kronika_9.docx

    otec Pavel 

    Finanční podpora

    "Šumvald - kostel sv. Mikuláše - oprava nátěru fasád" je realizováno za finanční podpory Olomouckého kraje, obce Šumvald a Ministerstva kultury.

    logo olkrajlogo sumvaldlogo mkcr