Aktuality z farnosti

    Historie

    Loď farního kostela sv. Bartoloměje v Dlouhé Loučce před výmalbou, na stěnách konsekrační křížky (snímek pořízen 8. června 1975 u příležitosti prvního svatého přijímání, zleva místní farář František Wariš; rodinný fotografický fond paní Berkové z Dlouhé Loučky)Jistou zajímavostí vztahující se k našim třem farním kostelům je i otázka jejich konsekrace, tedy slavnostního vysvěcení. Sám autor této glosy byl danou skutečností překvapen.
    • Farní kostel sv. Mikuláše konsekrován byl podle dostupných zdrojů, ale neznámo kdy.
    • Farní kostel sv. Bartoloměje podle katalogu olomoucké arcidiecéze nebyl konsekrován, pouze benedikován, což ovšem popírá přiložená fotografie, pořízená dne 8. června 1975 u příležitosti prvního svatého přijímání. Zcela zřetelně na ní vidíme tzv. konsekrační křížky.
    • Farní kostel sv. Kunhuty v Pasece také nebyl nikdy podle katalogu olomoucké arcidiecéze konsekrován, nýbrž pouze benedikován
    Můžeme se přít o důvodech této zvláštní situace. Odpověď patrně bude vycházet z dobových okolností. Konsekrace kostela vyžadovala přítomnost biskupa a trvala několik dní. Jistě budeme mít časem příležitost se blíže seznámit s průběhem tohoto sofistikovaného rituálu. Jeho součástí bylo mj. i mazání křížků na stěně sv. křižmem.
    Obřad byl finančně dosti náročný. Proto se mnohde volila střední cesta, tzv. benedikce (požehnání), kterou mohl vykonat kterýkoli významnější host.
    Současná církevní legislativa stanoví, že každý nový farní kostel má být slavnostně dedikován (tedy konsekrován).
    Slavnost Posvěcení kostela tedy je možné slavit pouze v případě chrámu sv. Bartoloměje a chrámu sv. Mikuláše.
    Historie

    Farní chrám sv. Mikuláše v ŠumvalděVe farní kronice, dle výpisu Šumvaldského rodáka učitele Františka Krestýna zapsal farář J. Grmela: Kým jmenovitě kostel a fara zřízeny byly, zda Břetislavem Achilem neb Vratislavem II. anebo některým ze současných údělných knížat moravských určiti nelze.
    Pevné a mohutné základy presbytáře a lodě kostela však dosvědčují, že budovatel jejich nákladů a práce se nelekal.
    Kostel sv. Mikuláši zasvěcený a od nepamětných dob konsekrovaný pochází nepochybně z XII. století a byl původně v románském slohu stavěn. Kolem roku 1241 byla tato původní stavba Tatary rozbořena, nebo valně porouchána, takže poté bylo na starých románských základech vystaveno dosud zachovalé kněžiště či presbyterium v přechodném slohu gotickém.
    Ve 14. století přistavěna na jižní straně kaple s oltářem všech sv. apoštolů. Měla krásně zdobený portál (vchod), který při přestavbě lodi vzal za své. Koncern 15. století přistavěna k presbytáři sakristie. Dvéře do ní opatřeny krásným kamenným obdveřím. Ze sakristie vedly točité kamenné schody na oratorium (pro zpěváky). V té době byl kostel v této podobě: gotický presbytář s 3 gotickými okny, gotická kaple k jihu, sakristie k severu, románská loď s románským portálem (obdveřím) bez věže. Kostel přetrval bouře husitské a dočkal se smutných dob války třicetileté, v níž byl vyloupen, zpustošen a osiřen. Byl administrován z blízké Hradečné. Bylť farář AI. Zisk při vpádu švédů faru opustil, jakož i osadníci se rozutekli. Po odchodu Švédů byl zpustlý kostel za faráře Ign. Petrasche jen nuzně opraven. Tehdy nakrátko byla připojena naší farnosti farnost Německé Libiny. Ještě r. 1669 za jeho nástupce Ferd. Pelikána rodáka Uničovského, ležely 4 boční - oltáře v sutinách. Faru a kostel spravoval 53 let. Chloubou jeho byla obrovská věž, na níž se prý i jeho portrét nalézal a kterou 4 léta stavěl a před svou smrtí r. 1696 dokončil. Do roku 1692 měl kostel pouze dřevěnou zvonici a malou vížku nástřešní.

    Historie

    Římskokatolická farnost Dlouhá Loučka

    Starobylá loučská farnost s benedikovaným kostelem sv. Bartoloměje apoštola se poprvé připomíná roku 1355. Podací neboli patronátní právo ke kostelu patřilo místním vladykům a pánům ze Sovince, od roku 1399 však olomouckým kanovníkům a dómské kapitule, která koupila Dolní Dlouhou Loučku jako rybářskou vesnici. Od roku 1806 byl patronem kostela Řád německých rytířů. K farnosti patří: Dlouhá Loučka, Křivá a Plinkout, kde na katastru 2157 ha žije asi 2200 obyvatel.
    Ze vzácných osobností, kteří v Dlouhé Loučce žili, je třeba připomenout Jeho Eminenci Mons. Lva Skrbenského z Hříště, posledního olomouckého arcibiskupa šlechtického původu a někdejšího arcibiskupa pražského. Roku 2013 si připomene farnost 75 let od jeho úmrtí na zámku v Dlouhé Loučce a současně 150 let od jeho narození.

    Farní kostel sv. apoštola Bartoloměje

    Popis stavby

    Kostel (262 m. n. m.) je podélná, orientovaná gotická stavba ze 14. století, jež se na západě opírá o hranolovou obdélníkovou věž se sedlovou střechou. Portál podvěžního vchodu je renesanční (snad první renesanční portál na Moravě) ze 16. stol. Vyniká originální floreální nesymetrickou výzdobou. Portál, jak hlásá nápis, věnoval farnosti vikář děkana olomoucké kapituly.
    Gotické kněžiště s hrotitým vítězným obloukem a trojbokým závěrem je zaklenuto třemi poli žebrové klenby, zatímco loď je plochostropá. Po epištolní straně hlavního oltáře jsou umístěna původní gotická kamenná sedilia. Ve zdi bylo lze také rozeznat před poslední výmalbou zbytek panské oratoře. Vysoké obvodové zdi podpírají zvenčí neodstupněné opěráky. Do gotické sakristie se vchází pozdně gotickým sedlovým portálem. K severní straně byla v baroku přistavěna dušičková kaple, která je nyní spojena s lodí.
    Rozměry kostela: 28,5 x 13m.

    Historie

    Kostel sv. Kunhuty od hřbitovaFara a tudíž i chrám uvádí se v Pasece již v listině z roku 1351, kdy byla připojena k díecesi litoměšlské a pak až do r. 1418. Kostel byl zasvěcen Panně Marii a vyvolen za pohřební místo pro majitele panství sovineckého. Roku 1607 zde byla pochována Anna Ederevna, manželka Jana staršího Kobylky z Kobylího.
    Kostel byl opraven roku 1603 tehdejdejším majitelem panství sovineckého, Janem starším Kobylkou z Kobylího. Nad vchodem do věže, která dodnes zůstává v původním stavu, je nápis, který zní
    JAN STARSSI - KOBYLIHO - A NA SOWINCZI a ANNA EDEREWNA Z SSTIAWICE NA SOWlNCI.
    Nad prvními dvěma řádky je znak Kobylkův, nad druhými, dvěma je znak Ederevny ze Šťávnice, jeho manželky. Jan starší Kobylka byl biskupským hejtmanem na Mírově, stal se horlivým přívržencem luterského vyznání a opravil mnoho kostelů na svém panství. Posledním katolickým farářem byl zde Pavel Daufný roku 1587. Z protestan¬tských farářů je znám Daniel Kranich z Kralic, který v letech 1600-1610 byl protestantským jáhnem při německém kostele v Litovli, stal se pak farářem v Pasece, kde 20. března 1613 zemřel a tam byl i pochován.
    Po roku 1620 byla obec přifařena do Jiříkova až do roku 1632. V následujících letech se tu farář pro válečné zpustošení nemohl udržet. Až kolem roku 1655 byla tu defi-nitivně založena fara i škola a kostel vysvěcen.
    Farář měl celý lán polností, 4 louky, zahrady a různé panské deputáty (pivo, 20 sá¬hů dřeva a slušný desátek). Sedláci v počtu 49 dávali farářovi po 1,125 měřici ži¬ta, stejně tolik ovsa, 15 vajec a 1 kuře. Čtvrtláníci v počtu 18 dávali po 0,5 mě¬řici žita, 10 vajec a kuře. Z celé farnosti odváděli 86 měřice Paseka, Karlov a Haukovice také 18 kop vajec, Paseka a Karlov 99 kuřat.
    Sedláci a čtvrtlánici z Paseky a Karlova se písemně zavázali, že bulou farská pole zadarmo obdělávat. Aby se tohoto břemene zbavili, donutili tehdejšího faráře Wenera, aby jim pole prodal. Tak bylo roku 1797 odprodáno 53 měřic polí a 13 měřic
    luk za 3 956 zlatých.
    V 18. století byl starý chrám tak sešlý, že patron kostela arcivévoda Maxmilián, velmistr Řádu německých rytířů se odhodlal k novostavbě dosti neúhledné a chatrné.
    Tehdy byl kostel zasvěcen sv. Kunhutě.
    Ze starého kostela se dochoval zvon s letopočtem 1413, který však byl násilím a bezprávně v roce 1917 osadě odňat vojenským zástupcem, který tvrdil, že zvon nápis nemá. Zvon však měl gotický nápis, z něhož se dal přečíst jen letopočet MCCCCXIII
    (1413). Zvon vážil 6 q.
    Nově pořízené zvony byly však ve druhé světové válce r. 1942-1945 také odňaty, tak¬že v roce 1945 zůstal na věži jen jeden zvon a druhý byl na věž vytažen dne 23. říj¬na 1947.
    Jinou historickou památkou je kamenný náhrobek pod kůrem - Diviše Pivce z Hradčan z roku 1598 a českým gotickým nápisem "Letha 1598 v sobotu swateho Sczepana usnul gest w Panu Bohu urozenyj wladika pan Diwis Pijwec z Hraczan z Klijinsstajnu a na dworze v miesteczku Kostelzij. Pan Buh všemohuczij racz gemu wesele wzkrzyssenij poprzitij. Amen." Pivcové z Hradčan byli panskými úředníky a drželi majetek v Lomnici, Plynkoutě a dvůr v Haukovicích.
    Za hlavním oltářem je velký obraz Kunhuty z roku 1770.
    Farní matriky začínají roku 1674. Ve farním archivu jsou mim jiné soudní akta pro¬cesu s děkanem Lantnerem z r. 1685, který byl téhož roku upálen v Mohelnici. (dle Paseckého zpravodaje, č. 4 z 18. září 1967)
    Historie

    Podobenka P. Františka WarišeVážení dlouho-loučští farníci!

    Netušíte, co všechno se najde ve starém farním archivu. Třeba i tablo kněží absolventů z roku 1947. Jedním z nich byl i náš bývalý farář, na kterého rádi vzpomínáte, P. František Wariš.
    Stačí si kliknout na tento odkaz a vše si v klidu prohlédnout.

    P. Pavel
    Historie

    Drazí farníci!

    Při křesťanském smutečním rozloučení se katolíci západních obřadů modlí: "Requiescat in pace - Ať odpočívá v pokoji."
    Křesťané obřadu byzantského mají také své pohřební zvolání: "Večnaja pamjať!" Přejeme zesnulému, aby jeho památka nevymizela, aby se nezapomnělo na jeho dobré skutky, aby jeho jméno nebylo vymazáno a aby na něho Hospodin nezapomněl.
    ani my nechceme zapomínat na ty, kteří nám hlasali Boží Slovo, šumvaldské, dlouholoučské a pasecké faráře.
    Vzpomeňmě na nich v modlitbách. Vždyť jsme plodem jejich požehnaného působení.
    Následující informace nám poskytl P. Mgr. antonín Pechal, aktuální farář ze Šterbnerka.


    Dlouhá Loučka

    1454 – 1455  P. Christin /farář/
    1455 –           P. Augustin RESTEL /farář/
    1480 – 1491  P. Jakob /farář/
    1518              P. Johann /farář/
    1572              P. Martin /farář/

    Strana 2 z 2

    Finanční podpora

    "Šumvald - kostel sv. Mikuláše - oprava nátěru fasád" je realizováno za finanční podpory Olomouckého kraje, obce Šumvald a Ministerstva kultury.

    logo olkrajlogo sumvaldlogo mkcr

    Hlavní menu