Tentokrát je tweetů papeže Františka trochu více :). Většina je z jeho nové encykliky FRATELLI TUTTI, kterou vydal v neděli 4. 10. 2020. Název se nepřekládá, v češtině by však mohl znít „Všichni bratři“ nebo „Všichni sourozenci“.
(9. 10.)
Láska k druhému nás vybízí k tomu, abychom chtěli to nejlepší pro jeho život. Pouze tehdy, když rozvíjíme tento druh vzájemných vztahů, bude možné společné přátelství, které nikoho nevylučuje, a bratrství, které je otevřené pro všechny.
(9. 10.)
My věřící si to musíme všichni uvědomit: láska je na prvním místě; láska nikdy nesmí být zneužita; největším nebezpečím je nemilovat. (srov. 1 Kor 13, 1-13)
(8. 10.)
Nikdo nebyl pokřtěn jako kněz nebo biskup. Všichni jsme byli pokřtěni jako laici. Laici jsou protagonisty církve. Dnes je obzvláště nutné rozšířit prostor pro účinnější ženskou přítomnost v církvi. Pro přítomnost laiků samozřejmě, ale je třeba zdůraznit přítomnost žen, protože ženy jsou často ignorovány. Musíme podporovat integraci žen na místech, kde se přijímají důležitá rozhodnutí. Modleme se, aby laici, a zvláštním způsobem ženy, v síle křtu více působili na odpovědných místech v církvi, aniž by upadli do klerikalismu, který charisma laiků narušuje.
(8. 10.)
Po cestě bratrství, jak v malém, tak i ve velkém, mohou jít pouze lidé svobodného ducha, kteří jsou připraveni na skutečná setkání.
(8. 10.)
Víra v Boha a jeho uctívání nejsou zárukou toho, že člověk bude žít tak, jak si to Bůh přeje. Pokud však člověk žije víru tak, že má srdce otevřené pro ostatní, znamená to i skutečnou otevřenost Bohu.
(7. 10.)
Cesta bratrství má také matku – totiž Marii. V síle Vzkříšeného stojí na počátku nového světa, kde jsme všichni bratři a sestry, a kde vládne spravedlnost a mír.
(7. 10.)
Jako věřící jsme přesvědčeni o tom, že bez otevřenosti k Otci všeho nemůže existovat žádný solidní a pevný základ pro povolání k bratrství.
(7. 10.)
Zkušebním místem pro modlitbu je konkrétní láska k bližním.
(6. 10.)
Pojďme snít, jako jediné lidstvo, jako společníci stejného lidského těla, jako děti téže země, která je naším domovem, každý s bohatstvím své víry nebo přesvědčení, každý se svým vlastním hlasem, všichni sourozenci.
(6. 10.)
Mám největší přání, abychom v této době, která nám byla dána k životu, uznali důstojnost každého člověka, a probudili se v celosvětovém úsilí o bratrství.
(5. 10.)
Není možné být lhostejný k utrpení; nemůžeme dovolit, aby někdo zůstal „na okraji života“. Musí nás to vést k tomu, že se vzdáme svého klidu a budeme lidským utrpením podněcováni k vnímání důstojnosti života.
(5. 10.)
Milosrdný Samaritán ukázal svými gesty, že existence každého z nás je spojena s existencí toho druhého: Život není žádným volně plynoucím časem, ale časem setkávání.
(4. 10.)
Péče o svět, který nás obklopuje a udržuje, znamená péči o nás samotné. Musíme se však spojit v jedno společenství, které obývá společný domov.
(4. 10.)
Sv. František z Assisi, tento svatý bratrské lásky, jednoduchosti a štěstí, který mě inspiroval k napsání encykliky Laudato Si, mě znovu motivuje, abych věnoval tuto novou encykliku bratrství a společnému přátelství.
(4. 10.)
Podobenství o vinařích (Mt 21, 33-43) je varováním pro všechny časy, včetně našeho. Vinice patří Pánu, ne nám. A Bůh očekává od těch, které poslal, aby pracovali na jeho vinici, že budou přinášet ovoce.
(4. 10.)
Sv. František z Assisi nás povzbuzuje k věrnosti Písmu svatému, k tomu, abychom vnímali přírodu jako velkolepou knihu, skrze niž k nám Bůh promlouvá, a nechává zazářit své kráse a dobrotě.
(3. 10.)
Nabízím tuto sociální encykliku jako skromný příspěvek k zamyšlení. Vzhledem k určitým současným praktikám vylučování nebo ignorování ostatních chceme odpovědět novým snem o bratrství a společenském přátelství.
(3. 10.)
Úsilí o budování spravedlivé společnosti zahrnuje také schopnost bratrství a ducha lidského společenství.
