Aktuality

    Ohlášky 17. 03. 2013: Dlouhá Loučka, Šumvald a Paseka

    Vážení,

    Pořad velikonočních bohoslužeb

    •Mše svatá o Zeleném čtvrtku na památku Poslední večeře Páně 28. března 2013:
    o Šumvald od 17h,
    o Dlouhá Loučka od 18:30. V Dlouhé Loučce následuje bezprostředně poté adorace v Getsemanské zahradě.
    • Velký pátek 29. března 2013: ranní chvály s modlitbou se čtením v Dlouhé Loučce od 8h.
    • Velkopáteční obřady 29. března 2013:
    o Dlouhá Loučka od 15h,
    o Šumvald od 17h
    • Bílá sobota v sobotu 30. března 2013 v 8h: ranní chvály a modlitba se čtením v Dlouhé Loučce.
    • Příležitost k návštěvě Božího hrobu o Bílé sobotě 30. března 2013:
    o V Dlouhé Loučce od 9h do 12h,
    o v Šumvaldu od 9h do 12h do
    o a v Pasece od 9h do 15h.
    • Bílá sobota 30. března 2013 nešpory v Pasece od 19:30
    • Velikonoční vigilie (lidově "Vzkříšení") v sobotu 30. března od 20h v Pasece.
    • Slavnost Zmrtvýchvstání Páně v neděli 31. března 2013: Dlouhá Loučka od 7:45, Šumvald od 9:30, Paseka od 11h. Svátostné požehnání v Dlouhé Loučce téhož dne od 14h.
    • K danému rozpisu (Zelený čtvrtek a Velký pátek v Dlouhé Loučce a v Šumvaldě, velikonoční vigilie jen v Pasece) jsem dospěl po velmi vážné úvaze před Bohem. Možná se ptáte, proč v Dlouhé Loučce a Šumvaldě jsou obřady Zeleného čtvrtku i Velkého pátku. Nutí mě k tomu církevní zákon: tam, kde byla slavena mše svatá na památku Večeře Páně, musejí být také velkopáteční obřady. Můžeme s tím polemizovat, ale nakonec se tomu musíme přizpůsobit. Jistě, že by bylo spravedlivější každý den slavit v jiné farnosti, ale opravdu to po právní stránce není možno.
    Loni jsem na naléhání zástupců všech  farností připustil, že se budou všechny obřady třídenní opakovat ve všech farnostech. Musím Vám říci, že výsledek byl tristní: V Šumvaldě na vzkříšení přišlo šestnáct lidí. V Dlouhé Loučce a v Šumvaldě nic nebylo nachystáno. Fungovala jen Paseka, tam bych nevytknul vůbec nic, až na to, že vše probíhalo v nedůstojném chvatu.
    Nevím, jestli si farníci povšimli, že jsem byl o loňských Velikonocích před nervovým vyčerpáním a zhroucením. Osobně jsem svátky ani trochu neprožil. Uznávám, že liturgie je především ku prospěchu Božího lidu a kněz by měl co nejvíce o tento prospěch dbát. Za vyčerpanost jsem nechtěl vinit nikoho. Připisoval jsem ji jen svému nedostačujícímu plánování. Podobné situaci jsem se chtěl ku prospěchu všech svých farníků vyhnout. I oni mají nárok na to, aby jejich kněz okolo sebe o svátcích šířil pohodu.

    Společné

    • Slavnost sv. Josefa, snoubence Panny Marie přerušuje půst.
    • V sobotu 16. března proběhla schůzka biřmovanců. Další setkání se uskuteční v sobotu 23. března na faře v Dlouhé Loučce od 16h.
    Dlouhá Loučka
    • O 4. neděli postní se vybralo při mši svaté celkem 1.262,- Kč. PBZ!
    • 5. března 2013 proběhl druhý kontrolní den ve věci restaurování dřevěné sochy Zmrtvýchvstalého Krista z Dlouhé Loučky. Bylo dohodnuto, že dojde k dočištění první nepůvodní vrstvy, na kterou bude provedena rekonstrukce původního zlacení pláště.
    • Mše sv. v pondělí 18. bžezna kvůli služební cestě otce Pavla odpadá (příprava ministrantského putovního tábora).

    Ohlášky 10. 03. 2013: Dlouhá Loučka, Šumvald a Paseka

    Společné

    • Na tento týden připadají jarní prázdniny, proto se nebude vyučovat.
    • V sobotu 16. března se koná další schůzka biřmovanců na faře v Dlouhé Loučce.

    Dlouhá Loučka

    • O 3. neděli postní se vybralo při mši svaté celkem 600,- Kč. PBZ!
    • Tento týden se započalo za pomoci obce a také firmy pana Gajdoše z Paseky s úpravou farního dvora.
    • Od tohoto týdne budeme slavit mši svatou opět ve farním kostele.

    Ohlášky 3. 3. 2013: Dlouhá Loučka, Šumvald, Paseka

    Vážení,

    Společné

    • V úterý 5. března se otec Pavel zúčastní setkání kněží připravujících biřmovance na Arcibiskupství olomouckém.
    • Ve středu 6. března navštíví otec Pavel nemocné se svatými svátostmi.

    Několik básní od Antonína Sovy s postní zádumčivou náladou

    Antonín Sova, básnická sbírka Ještě jednou se vrátíme z roku 1900
    (70. strana)

    Variace předešlé myšlénky


    Vyssáté země... Sešlé rody...
    Ctihodné rody. Vyžilé.
    Uzrály k pádu kultur plody.
    Třesou se trůny nahnilé.

    Slyš, zvony kleteb hučí z dálky -
    nad bahny otročení blíž.
    Pod trůny páchnou hroby války.
    Kam hlavu klást? Je pozdě již.
    A všeho skon melancholický.
    Evropo, to je černý žal,
    ten, jímž jsem miloval tě vždycky,
    ten, jímž jsem tebou pohrdal,
    ten, jímž jsem v krutém smíchu, jízlivém
    tak často plivl po majestátu tvém... 

    V pouezii Antonína Sovy se častěji ozývají anarchistické postoje, výjimkou není ani těchto několik veršů. Uvádím je jen jako působivé líčení ldiské pýchy, stavu duše bez Boha a stavu společnosti bez Boha.

    Mons. Josef Krestýn jako výborný student

    Maturitní vysvědčení Josefa Krestýna z roku 1877Vysvědčení z primy šk. rok 1868/1869druhá strana vysvědčení z primyMilí šumvaldští farníci,

    posílám další pokračování našeho pátrání po zapomenutém rodáku ze Šumvaldu, Mons. Josefu Krestýnovi.
    V olomoucké pobočce Státním okresním archivu v Opavě se nachází fond Slovanského gymnázia, jež P. Krestýn s jednoroční přestávkou navštěvoval od školního roku 1868/1869 do školního roku 1876/1877, včetně všech studentových vysvědčení (viz obrázek vysvědčení z primy) i toho maturitního (viz obrázek). V těchto dokumentech je jeho jméno uvedeno jako Krestín, což se blíží zápisu v křestní šumvaldské matrice, kde je zapsáno Křestín.
    Z těchto archiválií plyne mimojiné, že Josef Krestýn patřil mezi lepší žáky. Bojoval jen s matematikou, přírodovědou a silozpytem, dnes bychom řekli fyzikou.
    Maturitní zkoušku zdolal roku 1877 s vyznamenáním.
    Josef Krestýn čtyři roky navštěvoval na obecné škole v Šumvaldě, pátou třídu na hlavní škole v Uničově.
    Zajímavé je, že P. Krestýn nastupuje na Slovanském gymnázium v druhém roce existence tohoto prestižního studijního ústavu.
    Zůstává zatím otevřeno, proč Josef Krestýn po ukončení septimy (1874/1875) jeden rok přerušil.
    Z vysvědčení plyne i to, že byl Josef Krestýn na základě rozhodnutí místodržitelství osvobozen (asi kvůli svému nadání) od studijních poplatků.

    S pozdravem

    o. Pavel jako dektektiv

    Ohlášky 24. 02. 2013: Dlouhá Loučka, Šumvald, Paseka

    Vážení a milí,

    Společné

    • Dnes se koná sbírka na Svatopetrský haléř.
    • Od 20h čtvrtku 28. února 2013 bude uprázdněn stolec Svatého Petra.
    • Ve čtvrtek si rovněž připomeneme 27 let od úmrtí P. doc. ThDr. Josefa Bradáče.
    P. Josef BradáčNarodil se 12. 5. 1920 ve Velkém Meziříčí. Na kněze byl vysvěcen 29. 7. 1945. Působil jako kněz v brněnské diecézi (Troubsko, Komín, Zbýšov). V roce 1970 přišel do Olomouce, aby na obnovené Cyrilometodějské teologické fakultě vyučoval nauku o liturgii. V roce 1974 však byla fakulta zásahem komunistické státní moci opět zrušena. Současně zastával funkci rektora arcibiskupského kněžského semináře a působil na výchovu jedné generace moravských kněží, mezi které patří například i současný olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Jeho přednostním zájmem byla liturgie, které se věnoval již od bohosloveckých let. Při svém kněžském působení se nechal inspirovat průkopníkem liturgického apoštolátu Piem Parschem, C.R.S.A. (1884 - 1954), augustiniánem  v klášteře Klosterneuburg a podílel se tak na přípravě reformy II. vatikánského koncilu. Stěžejním dílem Josefa Bradáče je pětidílná Věda o liturgii (Olomouc, 1972), koncipovaná především pro výuku liturgie na teologické fakultě. Publikoval mnoho článků, psal homilie pro inspiraci kněží, věnoval se přednáškové činnosti. Po uzavření teologické fakulty a kněžského semináře byl odsunut do Vrchoslavic. Na důchodě vypomáhal ve své rodné farnosti. Ve Velkém Meziříčí po dlouhém těžkém utrpení  zemřel ve věku nedožitých 66 let.
    • V sobotu 2. března uplyne 66 let od úmrtí Mons. doc. ThDr. Leopolda Prečana, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského v letech 1923 až 1947.

    Ohlášky 17. 02. 2013: Dlouhá Loučka, Šumvald a Paseka

    Milí farníci,

    Společné

    • O příští neděli se bude konat při mši svaté sbírka zvaná Svatopetrský haléř, z něhož papež přispívá na řešení akutních humanitárních katastrof.
    • V našich kostelech o této neděli neleznete papírovou pokladničku určenou pro obvyklou postní almužnu. Její výtěžek má pomoci okamžité pomoci lidem v našem nejbližším okolí. Pokladnička je zadarmo. Zalepenou poladničku mi, prosím, předejte o Květné neděli, abych její výtěžek poskytl Charitě.
    • Příští sobotu, tj. 23. února se koná další setkání biřmovanců na faře v Dlouhé Loučce od 16h jako obvykle, na něž mimořádně zavítá i P. ThLic. Tomáš Klíč, vyučující na katedře morální teologie při Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
    • Excursus k pobožnosti křížové cesty (Dle Direktáře o lidové zbožnosti a liturgii. Směrnice a zásady vydaného Kongregací pro bohoslužbu a svátosti, česky v Karmelitánském nakladatelstv, Kostelní Vydří 2007, od bodu č. 131 do č. 135, na str. 95 a dále):
    131. (…) věřící znovu a se soucitem procházejí poslední etapu Ježíšova putování jeho pozemským životem: od Olivové hory, kde u venkovského dvor¬ce „zvaného Getsemany" (srov. Mk 14,32) Pán „upadl do smrtel¬né úzkosti" (Lk 22,44), přes horu Kalvárii, kde byl ukřižován mezi dvěma zločinci (srov. Lk 32,33), až do zahrady, kde byl uložen do nového hrobu vyhloubeného ve skále (srov. Jan 19,40-42).
    Svědectvím lásky křesťanského lidu k této pobožnosti jsou nesčetné křížové cesty v kostelích, na poutních místech, v klášterech a také vztyčené pod širým nebem na venkově nebo podél výstu¬pu na nějaký vrchol, jemuž jednotlivá zastavení dodávají podmanivou tvářnost.
    132. Křížová cesta je syntézou různých pobožností, které vznikly ve vrcholném středověku. Jedná se o pouť do Svaté země, během níž věřící zbožně navštěvují místa spojená s utrpením Páně, dále pobožnost ke „Kristovým pádům" pod křížem, pobožnost k „bolestnému Kristovu putování" spočívající v průvodech kráčejících od kostela ke kostelu, které připomínají cestu, jíž se Kristus ubíral během svého utrpení. Patří sem také pobožnost ke „Kristovým zastavením", což jsou okamžiky, kdy se Ježíš na své cestě ke Kalvárii zastavuje buď přinucen svými trýzniteli nebo z vysílení námahou, či když se pohnut láskou snaží oslovit ty, kteří jsou jeho utrpení přítomni.
    Křížová cesta, jež je ve své současné podobě doložena již od první poloviny 17. století, byla rozšířena především zásluhou svatého Leonarda z Porto Maurizio (+ 1751). Sestává ze čtrnácti zastavení, byla schválena Apoštolským stolcem a obdařena odpustky.
    133. Křížová cesta je poutí vytyčenou Duchem Svatým, Božím ohněm, jenž planul v Kristově hrudi (srov. Lk 12,49-50) a jenž ho podněcoval k cestě na Kalvárii. Je to pouť milovaná církví, jež si uchovala slova i události posledních dnů svého Ženicha a Pána v živé paměti.
    V pobožnosti křížové cesty se také setkávají rozličná charakteristická vyjádření křesťanské spirituality: pojetí života jako cesty či pouti; jako přechodu, skrze tajemství kříže, z pozemského vyhnanství do nebeské vlasti; touha hluboce se připodobnit Kristovu utrpení; také nároky plynoucí z následování Krista (sequela Christi), kvůli nimž učedník nemůže než kráčet za svým Mistrem a každodenně nést svůj kříž (srov. Lk 9,23).
    To všechno jsou důvody, jež činí z křížové cesty pobožnost mimořádně vhodnou pro postní dobu.
    134. (…) křížová cesta je pobožností vztahující se k utrpení Krista; je tedy vhodné zakončovat ji způsobem, který by u věřících vyvolával očekávání vzkříšení ve víře a naději; po vzoru posledního zastavení křížové cesty v Jeruzalémě, konaného u kaple postavené na místě Kristova hrobu a zvané Vzkříšení (Anastasis), lze celou pobožnost završit připomínkou Pánova vzkříšení.
    135. Textů pro křížovou cestu je nepřeberné množství. Byly vytvořeny pastýři pohnutými upřímnou úctou k této pobožnosti a přesvědčenými o její duchovní účinnosti; mnohdy jsou jejich autory i laičtí křesťané, vynikající svatostí života, učeností nebo literárním nadáním.
    (…) Moudře uspořádaný průběh křížové cesty pak zajistí, aby se vy¬váženě střídaly slovo, ztišení, zpěv, kráčení v průvodu a rozjímavá zastavení, což přispěje k dosažení duchovních plodů plynoucích z této pobožnosti.

    Naše farnosti vstupují do postu 2013

    Obraz duše

    P. František Klika

    (z básnické sbírky Sváteční meditace, Typos, Klatovy 2011, 3. rozšířené vydání, str. 29)

    Až zhasnše krásu
    poslední květiny
    a ponížíš majestát
    posledního stromu
    až chrám přírody
    ti u nohou lehne popelem
    zhrozíš se obrazu
    své vlastní duše
    pak pochopíš
    že jsem se nechtěl vysmívat
    tvé mnaličkosti
    z nepravosti tě usvědčit
    ale tím mořem
    dobroty a lásky
    získat tvé srdce
    i spálenou zemí
    najdu tvou stopu
    a v jejích sutinách
    až uslyším tvůj hlas
    Otče odpusť
    v tvé duši
    obnovím svůj ráj.


    Požehnané prožité svatopostní doby, dovolme nebeskému Otci, aby spálenou zemí vypátral naši stopu a v sutinách zaslechl náš hlas.
    Kajícím a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš!

    otec Pavel 

    Ohlášky 10. 2. 2013: Dlouhá Loučka, Šumvald, Paseka

    Vážení a vážené!

    Společné

    • U příležitosti 21. světového dne nemocných, který připadá na liturgickou památku Panny Marie Lurdské, vydal Svatý otec Benedikt XVI. odpustkový dekret, z něhož cituji rozhodující pasáž:
    A. Plnomocné odpustky, jež mohou za obvyklých podmínek (svátostná zpověď, přijetí eucharistie a modlitba na úmysly Svatého otce) v době od 7. do 11. února získat jedenkrát za den ti věřící, kteří se v duchu skutečného pokání a kajícnosti zbožně zúčastní v mariánské svatyni Altötting anebo na jiném místě stanoveném církevní autoritou na bohoslužbě slavené s úmyslem prosit Boha za Světový den nemocných, a přitom se pomodlí Otčenáš, Krédo a modlitbu k blahoslavené Panně Marii; tyto odpustky mohou využít také pro duše věrných zesnulých.
    Ti věřící, kteří ve veřejných nemocnicích nebo v jakémkoli soukromém domě z lásky pečují o nemocné jako milosrdný Samaritán, a kteří se z důvodu své služby nemohou zúčastnit na výše uvedených bohoslužbách, získají stejný dar plnomocných odpustků, pokud v těchto dnech velkoryse poskytnou alespoň na několik hodin svou láskyplnou službu tak, jako by ji poskytovali samotnému Kristu Pánu (srov. Mt 25,40), a pomodlí se Otčenáš, Krédo a modlitbu k blahoslavené Panně Marii; mají přitom mít duši odpoutanou od jakéhokoli hříchu a úmysl splnit podmínky, vyžadované pro plnomocné odpustky, hned jakmile to bude možné.
    Abychom se vyhnuli nedorozuměním, majícím v českých zemích historické kořeny, krátce objasním podstatu odpustků pomocí článku 1471 Katechismu katolické církve:
    Nauka a praxe odpustků je v církvi úzce spojená s účinky svátosti pokání. „Odpustek znamená, že se před Bohem odpouštějí časné tresty za hříchy, jejichž vina byla zahlazena; je to odpuštění, které náležitě připravený věřící získává za určitých podmínek za pomoci církve, které jako služebnici vykoupení přísluší rozdělovat a používat poklad zadostiučinění Krista a svatých.“
    „Odpustek je částečný nebo plnomocný podle toho, zda částečně nebo úplně osvobozuje od časného trestu za hříchy.“
    „Každý věřící může získat … odpustky buď sám pro sebe, nebo pro zemřelé na způsob přímluvy.“

    Dekret o odpustcích ke světovému dni nemocných

    Benedikt XVI.Vykoupení se završilo prostřednictvím svatého Kristova Kříže, totiž prostřednictvím jeho utrpení. Veškeré lidské utrpení může vpravdě být účastí na spasitelském utrpení Pánově. Apoštol Pavel říká: „Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev“ (Kol 1,24).

    Strana 68 z 80

    Finanční podpora

    "Šumvald - kostel sv. Mikuláše - oprava nátěru fasád" je realizováno za finanční podpory Olomouckého kraje, obce Šumvald a Ministerstva kultury.

    logo olkrajlogo sumvaldlogo mkcr

    Hlavní menu